Sdružení pro výstavbu silnic

Sdružení pro výstavbu silnic vzniklo 1. dubna 1981. V současné době má 49 členů, z toho 2 čestné (ČVUT v Praze, FSv, katedra silničních staveb a VUT v Brně, FAST, Ústav pozemních komunikací). Členské organizace se zabývají výstavbou, rekonstrukcemi a údržbou dálnic, silnic, mostních objektů a souvisejících staveb. Část členských firem se zabývá projektováním dálnic a silnic, inženýrskou a poradenskou činností v oboru silničního stavitelství, činností silniční laboratoře, výrobou a prodejem stavebních materiálů, výrobků, strojů a zařízení včetně potřebné servisní činnosti.

Aktuálně

Další stavba získala souhlasné stanovisko MŽP

Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko o vlivu na životní prostředí k obchvatu Českých Budějovic. Stavba bude součástí dálnice D3. Jde o šestou prioritní dopravní stavbu, která toto stanovisko získala. V minulých týdnech jej obdržely obchvat Otrokovic, železniční trať Sudoměřice - Votice, D49 mezi Hulínem a Fryštákem, novostavba dálnice D1 mezi Říkovicemi a Přerovem a výstavba dálnice D11 mezi Hradcem Králové a Smiřicemi.

"Klíčový obchvat přinese výraznou úlevu od velké části tranzitní silniční dopravy, která je v současné době vedena přímo přes České Budějovice. Stavba přispěje ke snížení hustoty provozu oproti současnosti, kdy na křižovatkách ve městě projíždí až 60.000 vozidel za den," uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec. Uleví se podle něj i obcím podél silnice první třídy číslo 3, jako jsou například Litvínovice či Planá u Českých Budějovic. "Tam dojde jednak ke snížení hluku a emisí a zároveň se zvýší i bezpečnost silničního provozu, což pomůže také snížit počet dopravních nehod," doplnil ministr.

Stavba obchvatu Českých Budějovic by mohla začít koncem letošního roku. Podle mluvčího ministerstva dopravy Tomáše Neřolda se letos bude intenzivně stavět část D3 Bošilec - Borek, hotová by mohla být příští rok. "Potom bude následovat výstavba obchvatu Českých Budějovic, kterou bychom rádi zahájili ještě v letošním roce. Bude to ale spíše běh o to získat všechna potřebná povolení a dokončit výkupy pozemků, hlavní část stavebních prací zahájíme v roce 2018," řekl ČTK Neřold. Pro stavbu obchvatu je podle něj drtivá většina pozemků vyřešena, zbývají ale některé problematické.

Aktualizovaný posudek vlivu stavby na životní prostředí musela Česká republika vytvořit na základě dohody s Evropskou komisí. Jednalo se o obnovu podkladů, které často byly více než 20 let staré. Celkem vláda vybrala devět klíčových staveb, u nichž vyjednala u Evropské komise výjimku. "Dnešním dnem je vydaných aktuálně šest stanovisek. Na zbývajících třech velmi intenzivně pracujeme. Přestože kompletní podklady k nim jsme obdrželi později na rozdíl od ostatních záměrů. Uděláme vše pro to, abychom všechna stanoviska vydali nejpozději do poloviny února," řekl Brabec.

Nové souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí zatím nedostaly obchvaty obcí Řevničov, Lubenec a Krušovice, které budou součástí karlovarské dálnice D6, obchvat Frýdku-Místku a úsek severní dálnice D35 mezi Opatovicemi nad Labem a Ostrovem v Pardubickém kraji.


Zdroj: ČTK

Začíná boj o přebytek rozpočtu

Loňský rozpočet skončil v rekordním přebytku 62 miliard korun a koalice nemá jasno, jak s penězi naložit.Ministr financí Andrej Babiš by celý přebytek dal na snížení státního dluhu, který je nyní více než 1,6 bilionu korun. Lidovci chtějí za peníze stavět čističky odpadních vod a odstraňovat ekologické škody. Šéf ČSSD Bohuslav Sobotka je chce nechat jako rezervu na letošní rok.

Za poslední dvě desetiletí si už Češi zvykli, že státní rozpočet končí rok co rok v minusu. Loni ovšem hospodaření státu vykázalo historicky nejvyšší přebytek − 62 miliard. Jen co ho v úterý ministr financí Andrej Babiš (ANO) oznámil, začala se vláda dohadovat, jak s ušetřenými penězi naložit. A nemá na to vůbec jednotný názor.

Babiš navrhuje celou částku použít na snížení státního dluhu. Ten nyní přesahuje 1,6 bilionu korun, což je třetina HDP Česka. "Když máme dluhy, tak budeme navrhovat, abychom přebytek použili na jejich splacení," řekl Babiš.

Většina ekonomů by spíše uvítala, kdyby vláda dala přebytkové peníze na investice.

"Vzhledem k nízké míře připravenosti investičních projektů však lze považovat za nejlepší řešení snižování dluhu... Jinak by nadcházející volební rok mohl být motivací přebytečné finance využít na předvolební dárečky," zhodnotil postoj ministra financí hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

U ostatních vládních stran i opozice ale Babiš s nápadem na snižování dluhu narazil. Například KDU-ČSL už oznámila, že koaličním partnerům navrhne rozpočtový přebytek raději investovat.

Místopředseda strany a ministr zemědělství Marian Jurečka by chtěl peníze dát třeba na výstavbu vodovodů a čistíren odpadních vod. "Umím si představit využití také na odstraňování starých ekologických zátěží na Ostravsku i podporu rozvoje venkova," uvedl Jurečka.

K návrhu použít celých 62 miliard na snížení státního dluhu se staví zdrženlivě i premiér Bohuslav Sobotka. "Přebytek státního rozpočtu za rok 2016 bychom měli primárně využít na to, aby letošní rozpočet ve schodku neskončil. Nebo zčásti jako rezervu pro případ výpadku letošních plánovaných příjmů," prohlásil předseda ČSSD.

Sobotka navíc nevyloučil ani možnost dát peníze na investice, například v dopravě. Podmínkou ale podle něj je, že projekty budou připravené a zároveň se s nimi nepočítá v rozpočtu na letošek, který poslanci schválili koncem roku. "O využití přebytku každopádně budeme diskutovat s vládními partnery na jednání koaliční rady. Na návrhu, jak peníze použít, se následně musí shodnout vláda," řekl premiér. Konečné rozhodnutí ale bude na poslancích.

Dobrý výsledek rozpočtu potěšil i šéfa opoziční ODS Petra Fialu. Vadí mu ale, že to lidé nepocítí například na snížení daní nebo zlepšení služeb. "Vláda by měla investovat do dopravní infrastruktury, do vzdělání a výzkumu, do zdravotnictví. Místo toho utrácí za provoz státu a nové úředníky," uvedl Fiala.

Podle některých ekonomů bude vláda letos investovat více než loni, kdy se investice meziročně propadly téměř o 80 miliard. "Obzvláště klíčové bude období parlamentních voleb, které s sebou přinesou vyšší vládní výdaje, zejména pak zvýšení pravidelných útrat, jako jsou důchody, platy nebo sociální dávky," myslí si analytička Raiffeisenbank Monika Junicke.

Loňský rozpočet původně počítal se 70miliardovým deficitem. Jen o 10 miliard nižší schodek schválila sněmovna pro letošní rok. Junicke odhaduje, že realita bude opět výrazně lepší, ale přebytek se už nepodaří zopakovat.

I ministr financí připouští, že by letošní rozpočet mohl opět překonat plán. Na jakékoliv konkrétní odhady je ale podle něj ještě brzy. "Nic takového předpovídat nechci," řekl Babiš.

Hlavní příčiny, proč loňské hospodaření státu skončilo ve výrazném plusu, jsou dvě. Největší zásluhu na tom mají peníze z EU, kterých loni přiteklo o 65 miliard korun více, než bylo v plánu.

"EU nám už k loňskému prvnímu lednu dlužila 31 miliard. To jsou peníze, které jsme měli dostat v roce 2015, ale spadly až do rozpočtu za rok 2016," vysvětlil Babiš.

Druhým důvodem je, že se státu podařilo vybrat více na daních a sociálním pojištění, oproti schválenému rozpočtu takto získal o 29 miliard korun víc. Povedlo se to díky rostoucí ekonomice a účinnějšímu výběru daní.

Zdroj: HN

Archiv novinek